Osud

14. ledna 2008 v 11:45 | Dominika |  moje Stories
V dávných dobách kdy už jména byla zapomenuta.Se zrodil příběh jenž vám ted vyprávím.Příběh plný neutichající lásky i nenávisti.Daleké kořeny sahají až po Bretanský poloostrov kde se tento osud naplnil.V stoletích temných a zlých.
***
Dívka stála na kraji moře.Tichý vánek jí čechral havraní vlasy a šum vln jí zpíval ukolébavku.Byla nahá.Slunce jí hřálo svými paprsky.Vzhlížela na moře jako na svojí naději.S povzdechem vstoupila do útrob vody a ta jí ovinula jako svoje dítě.Hýčkala ji teplými proudy a utěšovala od bolesti.Její žal byl unášen daleko odtud.A právě tam kde dnes leží Velká Británie doplul.Byl mocný a křičel.Divoce narážel na útesy a přitom tiše zpovídal svojí duši do větru.Duši své Paní.Na břehu stál chlapec.Vysoký,urostlý z hnědými vlasy a krásnýma zelenýma očima.Naslouchal vlnám.Tiše a pozorně luštil písen kterou pěli.Vyprávěli o dívce co se každé ráno v moři omývá.Vymývá bolest z ran.Její krása s každým povzdechem a vzlykem chřadne.Čeká na záchranu.Rozhodl se,už nebude déle otálet.Chce jí poznat.Její tvář vídá dlouho ve svých snech.Je nadpřirozeně krásná ale velmi smutná.Nemůže dál snést její utrpení.Musí jednat.Vydává se tedy na cestu která vede k ní a rádcem mu je samotné moře.
***
,,Lai posloucháš mě´´?!,,o ano můj pane´´ vytrhne se z myšlenek dívka.,,Nevypadá to tak!´´odsekne její manžela jde se bavit s ostatními na hostině.Lai jen sedí.Nevěnuje se hostům ani svému manželovi králi Olivanderovi.Touží až bude moct odejít k moři.Ke svému společníkovi co jí utiší její bolavé srdce.Hostina skončila.Lai si ve své komnatě rozčesává své černé kadeře.Čeká.Někdo bouchl dveřmi.Lai tiše vzlykne.Přichází další z bezesných nocí.Nocí plné nenávisti k němu.Jeho doteky jí ničí.Každý vynucený polibek jí drásá duši.Nemá sílu.Je znovu a znovu poskvrnována jeho chamtivostí po jejím těle.Po strašné hodině Olivander usíná.Jeho žena však ne.Pláče v koutku komory....
***
Daren doplul na Bretanské pobřeží.Se svými muži prozkoumává břeh.V tu oněmí a ukazují k moři.,,Všichni se schovejte´´ zavelí Daren a sám se přikrčí za velký kámen.Jen pár set metrů od nich je dívka.Ta co Daren vídal ve svých snech.Na písku ze sebe shodí šat a její ladná postava vklouzne do vln.Zpívá smutnou písen.Když dozpívá znovu vkročí na břeh.Daren je fascinován její křehkou krásou.Děvče se obleče a chce jít zpátky avšak Daren opustí svůj úkryt a zavolá na ní.Otočí se.Její doposud kamenná tvář jakoby ožila a obdaři Darena kouzelným úsměvem.,,Kdo jsi?´´vyptává se a Daren se jí hrdě představí.,,Já jsem Lai dcera Arana a manželka krále Olivandera´´ a přitom nepatrně po chřadne její úsměv.,,Vím ..já seč tomu neuvěříš vídával jsem tě ve snech a poslouchal tvoje písně co ke mě dopluli´´.,,Jsem asi blázen ale............´´ a chytne Lai za ruku a přitáhne si jí k sobě.Krátce se jí podívá do jasné modrých očí a vroucně jí políbí.Lai se nebrání ba naopak.Oddává se tomu plnými doušky.Jeho rty opustí její a vysloví to co už dlouho očekává.....Miluji tě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukisss Lukisss | 16. ledna 2008 v 21:09 | Reagovat

Moc pěkný domí víš co sem o tobě napsal domíí :) sloh :)normálně sme měly psát o svém nejlepším vánočním dárku a tak sem napsalo santovi klauzovy co si my napsala moc pěkný :)ale jako en článek moc dobře ty fakt jakoo smekám :) :) :) :) :)!!!!!!!!!!!!

2 Lukisss Lukisss | 16. ledna 2008 v 21:10 | Reagovat

ehm dala(místo toho napsala) (k vánocům):D

3 Lukisss Lukisss | 16. ledna 2008 v 21:11 | Reagovat

Sem mocky rád že je tu zas něco k vydění :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama